Radim Passer - Ježíš, Zachránce světa. Znáš Ho?

Cyklus přednášek s názvem Ježíš: zachránce světa. Znáš Ho? proběhl na podzim 2012 v křesťanském SPOLEČENSKÉM CENTRU BETHANY v Praze. Přednášejícím byl významný český developer a zakladatel křesťanského sdružení Maranatha Radim Passer. Cyklus 26-ti přednášek přibližuje Bibli a nejdůležitější témata, kterým se Bible věnuje. Přibližuje zejména osobu Pána Ježíše. Zaposlouchejte se do zajímavých přednášek, které vás mohou povzbudit, posilnit, ale také zajímavě inspirovat... :-)

Změna Božího zákona
Může člověk měnit Ježíšovy zákony?

Jak vznikají tradice, mýty a pověry? Někdo s něčím přijde a ostatní to vezmou jako fakt. Milióny lidí zachovávají první den týdne a věří, že je to tak správně. Domnívají se, že neděle odpovídá biblické sobotě. Nikdy si nedali tu práci, aby se přesvědčili z Bible, jestli je to pravda. Proč křesťané – následovníci Krista, nerespektují to, co je v Bibli jasně napsáno?

Bible vyzývá ke svěcení soboty (Ez 20,20). Sobota je předmětem 4. přikázání desatera (Ex 20,8-11). „K tomu, co vám přikazuji, nic nepřidáte a nic z toho neuberete, ale budete dbát na příkazy Hospodina, svého Boha, které vám udílím.“ (5 Moj 4,2; viz také Ž 89,35) „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.“ (Mat 5,17) Ježíš světil sobotu. (Luk 4,16) Řekl: „Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu. Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou.“ (Mar 2,27-28) V Bibli se výraz neděle nevyskytuje. Bible zmiňuje neděli jako první den v týdnu. Sedmý den je napříč celou Biblí nazván „sobotou“. Sobota je den, kdy máme Boha ctít a sloužit mu. Sobota je památníkem stvoření (Gen 2,2-3) a památníkem vykoupení (Luk 24,53 – 24,1). Řadu let po odchodu Krista nalézáme Pavla, jak „každou sobotu mluvil v synagóze a snažil se získat židy i pohany.“ (Sk 18,4)

Římskokatolický kardinál James Gibbons (1877 – 1921) kdysi napsal: „Můžete číst Bibli od Genese až po Zjevení a nenajdete jediný řádek, který by schvaloval svěcení neděle. Písmo klade důraz na zachovávání soboty.” Výrok Socrata Scholastica z 5. století zní: „Téměř všechny církve na světě slaví svátost [Večeři Páně] týden v sobotu, přesto křesťané v Alexandrii a v Římě to přestali dělat kvůli nějakým dávným tradicím.”
Proč právě neděle? Jedním z důvodů bylo, že v neděli byl vzkříšen Kristus a tvrdilo se, že Kristus vlastně schválil bohoslužbu v tento den. Hlavní důvod bylo také uctívání slunce mezi pohany v Římské říši, kde neděle byla dnem slunce (Sunday, Sonntag). Římští vládci vystupovali jako bohové slunce, na mince se razily symboly slunce a na budovách se zobrazoval znak slunce. Od všech lidí v říši se očekávalo, že přijmou císařské náboženství a budou dodržovat jeho předpisy. Můžeme se také domnívat, že při “pokřesťanšťování“ říše viděla církev určité výhody v kompromisu s pohanskou kulturou. Přijetím některých dřívějších zvyků se pohané obraceli ke křesťanství rychleji. Císař si přál, aby lidé Římské říše měli jedno náboženství. První občanský nedělní zákon byl vydán 7. března r. 321 po Kr. za Císaře Konstantina.

„Křesťané nebyli jediní, kteří se stali lhostejnými a postupně kompromitovali svou víru. Apoštolská církev byla pevná a čistá, ale s druhou a třetí generací křesťanů vidíme důkazy kompromisů a odpadnutí.“
V prorockých knihách Bible je zmínka o moci, která se bude snažit změnit zákon a dobu k bohoslužbám (Dan 7,25). Podtrhuje se vytrvalost věřících, kteří zůstanou věrni Ježíši a budou zachovávat Boží přikázání (Zj 14,12). Korunou stvoření totiž nebyl člověk, ale vztah Pána Boha s člověkem, který se promítal v čase, který Bůh pro toto společenství oddělil a posvětil. Tím časem byla a je sobota. Proto není divu, že snahou satana je zpochybnit a nejlépe odstranit to, co je základem a podstatou vztahu člověka k Pánu Bohu.