Samson

Další izraelský soudce - rozporuplný příběh vítězství a pádů.

Uprostřed celonárodního odpadnutí nepřestávali věrní ctitelé Boha úpěnlivě prosit o vysvobození Izraele. Ačkoli se zdálo, že nepřichází žádná odpověď, v raných letech pelištejského útlaku se narodilo dítě, jehož prostřednictvím chtěl Bůh pokořit moc těchto silných nepřátel.

Manóachově bezdětné manželce se zjevil Hospodinův posel a oznámil jí, že se jí narodí syn, jehož prostřednictvím Bůh začne vysvobozovat Izrael. Anděl ji poučil, jak se má ona sama chovat a jak má pečovat o své dítě: „Nepij víno ani opojný nápoj a nejez nic nečistého.“ (Sd 13,4) Stejný zákaz se vztahoval i na dítě, jemuž navíc neměli stříhat vlasy, protože mělo být od narození zasvěceno jako nazír Bohu.

V obavách, aby neudělali nějakou chybu, se manžel modlil: „Dovol, prosím, Panovníku, nechť k nám znovu přijde muž Boží, kterého jsi poslal, a poučí nás, co máme dělat s chlapcem, který se má narodit.“ (Sd 13,8)

Když se anděl znovu zjevil, Manóach se zeptal: „Nuže, až se splní tvá slova, na co je nutno u toho chlapce dbát a co s ním máme činit?“ (Sd 13,12) Anděl zopakoval předchozí pokyny: „Ať se žena varuje všeho, o čem jsem jí řekl… Ať bedlivě dbá na všechno, co jsem jí přikázal.“ (Sd 13,13.14)

Aby byly zaslíbenému dítěti zajištěny předpoklady nutné pro jeho důležitý úkol, měly být zvyky matky i dítěte pečlivě usměrňovány. Matčino chování ovlivní sklony jejího dítěte k dobrému nebo ke zlému. Pokud jí jde o blaho jejího dítěte, musí se řídit zásadami, žít střídmě a umět si odříkat. Nemoudří rádci budou matku nabádat, aby vyhověla každému svému přání a nutkání, protože to prý potřebuje. Podle Božího příkazu je však matčinou vznešenou povinností pěstovat sebeovládání.

Na otcích spočívá stejná zodpovědnost jako na matkách. Rodičovská nestřídmost má za následek, že se dětem často nedostává tělesné, mravní a mentální síly. Jestliže rodiče kouří a pijí alkohol, mohou na své děti přenést svou nezkrotnou žádostivost, vznětlivost a přecitlivělé nervy. Prostopášnost potomkům často zanechává přízemní touhy a dokonce i odporné nemoci. A tak je každá další generace slabší a slabší. Rodiče jsou do značné míry zodpovědní za neduživost tisíců dětí, které se narodily hluché, slepé, nemocné nebo mentálně postižené.

Mnozí berou vliv matky na dítě před jeho narozením na lehkou váhu, ale poučení, které nebesa seslala těmto hebrejským rodičům, ukazuje, jak se na tuto záležitost dívá náš Stvořitel.

Aby mohli rodiče předat další generaci dobré dědictví, musí se pečlivě cvičit v sebeovládání a vytvářet si správné návyky. Bůh nařídil, aby měl budoucí soudce a vysvoboditel Izraele neustále na zřeteli zákaz pití vína a opojných nápojů. Střídmosti, sebezapření a sebeovládání je třeba se učit od raného dětství.

V pozadí rozlišování mezi čistou a nečistou stravou jsou zdravotní zásady. Prospěšnost dodržování tohoto rozdílu může být do značné míry doložena úžasnou vitalitou, kterou se po celá tisíciletí vyznačuje židovský národ. Požívání dráždivé a těžko stravitelné potravy často poškozuje zdraví a v mnoha případech nakonec vede k opilství. Pravá střídmost nás učí, abychom se zcela zřekli všeho škodlivého a rozumně používali to, co je zdravé. Málo lidí si uvědomuje, jak velice jejich stravovací zvyklosti ovlivňují jejich zdraví, jejich charakter, jejich užitečnost v tomto světě a jejich věčný úděl. Tělo má být ve službách mysli, a ne aby mysl sloužila tělu.

Boží slib daný Manóachovi se po určité době splnil. Narodil se Samson. Jak chlapec rostl, bylo zřejmé, že má mimořádnou fyzickou sílu. Ta nespočívala, jak Samson i jeho rodiče dobře věděli, v jeho dobře vyvinutých svalech, nýbrž v jeho postavení nazíra (člověka cele zasvěceného Bohu - pozn. překl.), jehož symbolem byly jeho nestříhané vlasy. Kdyby byl Samson poslouchal Boží příkazy, byl by jeho život slavnější a šťastnější. Avšak spojení s modláři ho zkazilo.

PELIŠTEJCI

Město Sorea se nacházelo v blízkosti země Pelištejců a Samson se s nimi začal přátelsky stýkat. Jedna mladá žena, která žila v pelištejském městě Timnatě, si získala Samsonovy city a on se rozhodl, že si ji vezme za ženu. Svým bohabojným rodičům, kteří se ho snažili od jeho záměru odvrátit, odpověděl: „Vezmi pro mne tuto, protože to je v mých očích ta pravá!“ (Sd 14,3) Nakonec bylo manželství uzavřeno.

Právě v době, kdy se stával mužem a měl být více než kdy jindy věrný Bohu, se Samson spojil s nepřáteli Izraele. Neptal se, zda může lépe oslavit Boha, když se ožení se ženou, kterou si vybral. Bůh slíbil, že dá moudrost všem, kdo se snaží v první řadě ctít jeho. Ale těm, kdo se oddávají samolibosti, nepatří žádné zaslíbení.

Jak často převládá při výběru manžela nebo manželky smyslnost! Ti, kteří chtějí vstoupit do manželství, se neptají na Boží radu ani nemají na mysli Boží slávu. Satan se neustále snaží posílit svou moc nad Božím lidem tím, že věřící svádí k uzavírání manželství s nevěřícími. Aby toho dosáhl, snaží se v nich roznítit neposvěcené vášně.

Avšak Hospodin svému lidu nařídil, aby se nespolčoval s těmi, v nichž nepřebývá jeho láska: „Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím? Jaké spojení chrámu Božího s modlami?“ (2 K 6,15.16)

Při své svatbě se Samson blíže seznámil s těmi, kdo nenáviděli Boha Izraele. Ještě než skončila svatební hostina, jeho manželka ho podvedla. Popuzen její proradností, Samson ji načas opustil a odešel sám do svého domova v Soreji. Když po nějaké době jeho zloba polevila a on se vrátil pro svou nevěstu, shledal, že je provdána za jiného. Pomstil se tím, že zpustošil všechna pole a vinice Pelištejců, čímž je vyprovokoval k tomu, že jeho ženu zabili, přestože ji předtím sami svými výhrůžkami přiměli ke lsti, která byla počátkem těchto nesnází.

Samson už dříve podal důkaz o své mimořádné síle tím, že sám zabil mladého lva a třicet aškalónských mužů. Teď, rozhněván barbarskou vraždou své ženy, napadl Pelištejce „a způsobil jim zdrcující porážku“ (Sd 15,8). Protože toužil po bezpečném ústraní, „usadil se ve skalní strži Étamu“ (Sd 15,8) v Judsku.

Pelištejci ho až sem pronásledovali a velice vyplašení obyvatelé Judska zbaběle souhlasili, že ho vydají jeho nepřátelům. Proto k němu přišlo tři tisíce judských mužů. Samson jim dovolil, aby ho spoutali dvěma novými provazy, a za projevů velké radosti byl přiveden do tábora svých nepřátel. „Tu se ho zmocnil duch Hospodinův.“ (Sd 15,14) Zpřetrhal nové silné provazy, jako by to byly „nitě, které sežehl oheň“. Pak uchopil první zbraň, kterou měl po ruce, oslí čelist, a pobíjel jí Pelištejce. Zanechal na bojišti tisíc mrtvých mužů.

Kdyby byli bývali Izraelci připraveni spojit se se Samsonem a dovést toto vítězství až do konce, mohli se osvobodit od svých utlačovatelů. Stali se však zbabělými a nechtěli se zhostit úkolu, kterým je Bůh pověřil, když jim přikázal, aby vyhnali pohany. Osvojili si jejich ponižující zvyky. Ochotně se podřídili ponížení, jehož mohli být ušetřeni, kdyby byli poslouchali Boha. Dokonce i když jim Hospodin poslal vysvoboditele, nezřídka ho opustili a spojili se se svými nepřáteli.

Po Samsonově vítězství ho Izrealci ustanovili za soudce. Vládl Izraeli dvacet let. Ovšem Samson přestoupil Boží příkaz a vzal si za ženu Pelištejku. Aby vyhověl své hříšné vášni, znovu se odvážil jít mezi ty, kteří teď byli jeho nepřáteli na život a na smrt. Spoléhaje na svou velkou sílu, šel do Gázy. Tam se zapletl s prostitutkou. Obyvatelé města se dověděli o jeho přítomnosti a dychtili po pomstě. Jejich nepřítel byl bezpečně zavřen uvnitř hradeb jednoho z jejich nejlépe opevněných měst. Byli si jisti svou kořistí a jen čekali do rána, aby završili své vítězství.

O půlnoci naplnil obviňující hlas svědomí Samsona lítostí, když si uvědomil, že porušil svůj nazírský slib. Avšak Boží milost ho neopustila. Jeho ohromná síla mu opět pomohla zachránit se. Když přišel k městské bráně, vytrhl ji z jejího místa a zanesl ji na vrchol hory na cestě směrem k Chebrónu.

DELÍLA

Neodvážil se jít znovu mezi Pelištejce, ale nepřestal vyhledávat smyslné rozkoše, které ho vedly do záhuby. „Potom se zamiloval do ženy v Hroznovém úvalu“ (Sd 16,4), který byl nedaleko jeho rodiště. Jmenovala se Delíla. Rovněž vinice v Hroznovém úvalu byly pokušením pro kolísavého nazíra, který se už oddal pití vína, čímž přetrhl další pouto, které ho vázalo k čistotě a Bohu. Pelištejci se rozhodli, že ho prostřednictvím Delíly zničí.

Netroufali si zaútočit na něj a zmocnit se ho, dokud měl velkou sílu. Jejich záměrem bylo odhalit tajemství jeho síly. Proto podplatili Delílu, aby to zjistila a prozradila jim to.

Když zrádkyně na Samsona neustále dorážela svými otázkami, oklamal ji tvrzením, že by byl slabý jako jiní muži, kdyby na něj použili určité metody. Když to zkusila udělat, vyšel jeho podvod najevo. Potom ho obvinila z klamu: „Vidíš, jak jsi mě obelstil a vykládals mi lži. Teď mi však prozraď, čím bys mohl být spoután.“ (Sd 16,10) Třikrát dostal Samson naprosto jasný důkaz o tom, že se Pelištejci spojili s jeho kráskou, aby ho zničili. Ona mu však řekla, že šlo o žert, a Samson slepě zapudil strach.

Den po dni ho k ní připoutávala tajemná moc. Nakonec ho udolala a on jí vyzradil své tajemství: „Nikdy se nedotkla mé hlavy břitva, protože jsem od života své matky Boží zasvěcenec. Kdybych byl oholen, má síla by ode mne odstoupila, zeslábl bych a byl bych jako každý člověk.“ (Sd 16,17)

Delíla bezodkladně vyslala k pelištejským knížatům posla a naléhavě žádala, aby ihned přišli. Zatímco bohatýr spal, těžké prameny vlasů padaly pod břitvou z jeho hlavy. Pak Delíla zvolala: „Samsone, jdou na tebe Pelištejci!“ (Sd 16,20) Samson náhle procitl. Myslel si, že použije svou sílu jako předtím, ale jeho ochablé paže odmítly uposlechnout jeho rozkazů. Poznal, že „Hospodin od něho odstoupil“ (Sd 16,20). Delíla ho začala obtěžovat a způsobovat mu bolest, aby vyzkoušela jeho sílu, protože Pelištejci se k němu neodvážili přiblížit, dokud se nepřesvědčili, že jeho síla je tatam. Pak se ho zmocnili, vypíchli mu obě oči a odvedli ho do Gázy. Tam byl v jejich vězení spoután okovy a odsouzen k těžké práci.

Jaká změna! Slabý, slepý, uvězněný, ponížený a odsouzený k nejpodřadnější práci! Bůh ho dlouho trpělivě snášel. Ale když se tak poddal hříchu, že vyzradil své tajemství, Hospodin ho opustil. Vjeho dlouhých vlasech nebyla žádná zvláštní moc. Ty byly jen znamením jeho věrnosti Bohu. Když tento symbol obětoval smyslné vášni, přišel o požehnání, jehož byl znamením.

V útrapách a pokoření, když se stal terčem posměchu a vtipů Pelištejců, Samson poznal svou vlastní slabost lépe než kdy předtím. Jeho utrpení ho přivedlo k pokání. Jak jeho vlasy rostly, postupně se mu vracela síla. Jeho nepřátelé ho považovali za spoutaného a bezmocného vězně, a neměli žádné obavy.

POKÁNÍ A TRAGICKÉ VÍTĚZSTVÍ

Pelištejci jásali nad svým vítězstvím a pohrdali Bohem Izraele. Vystrojili slavnost na počest Dágona, boha ryb. Zástupy pelištejských uctívačů Dágona naplnily obrovský chrám a zcela zaplnily i střešní galerie. Byl to obraz oslav a veselé zábavy.

Pak byl jako vrcholná trofej Dágonovy moci přiveden Samson. Lid a velmožové se vysmívali jeho bídě a oslavovali boha, který porazil nepřítele a pustošitele jejich země. Po chvíli Samson, jako by byl unaven, požádal, aby mu dovolili odpočinout si u dvou hlavních pilířů, které podpíraly střechu chrámu.

Pak se tiše modlil: „Panovníku Hospodine, rozpomeň se na mne a dej mi prosím jen ještě tentokrát sílu, Bože, abych rázem mohl vykonat na Pelištejcích pomstu za svoje oči!“ (Sd 16,28) S těmito slovy objal svými mohutnými pažemi sloupy a za zvolání „Ať zhynu zároveň s Pelištejci!“ (Sd 16,30) se do nich opřel. Střecha se zřítila a jedním rázem bylo zahubeno velké množství lidí. „Takže mrtvých, které usmrtil umíraje, bylo víc než těch, které usmrtil zaživa.“ (Sd 16,30)

Modla a její uctívači, kněží i prostí lidé, válečníci a knížata, ti všichni byli společně pohřbeni pod troskami Dágonova chrámu. A mezi nimi ležela i mohutná postava toho, jehož si Bůh vyvolil, aby se stal vysvoboditelem Božího lidu.

Zpráva o této události se donesla do izraelské země a Samsonovi příbuzní, jimž nikdo nekladl odpor, vyprostili tělo padlého hrdiny. „Pochovali ho mezi Soreou a Eštaólem v hrobě jeho otce Manóacha.“ (Sd 16,31)

Jak pochmurná a úděsná zpráva o životě, který mohl být oslavou Boha a chloubou národa! Kdyby byl býval Samson věrný Božímu povolání, mohl se naplnit Boží záměr. Poddal se však pokušení a jeho poslání bylo splněno až v otroctví a smrti.

Fyzicky byl Samson nejsilnějším mužem na zemi, ale pokud jde o sebeovládání, poctivost a pevnost, byl jedním z nejslabších. Člověk, který je ovládán svými vášněmi, je slaboch. Pravá velikost se měří silou citů, které člověk ovládá, nikoli silou citů, které ho ovládají.

Ti, kdo jsou při plnění své povinnosti přivedeni do zkoušky, si mohou být jisti, že je Bůh ochrání. Když se však lidé dobrovolně vystavují moci pokušení, dříve nebo později mu podlehnou. Satan útočí na naše slabá místa a prostřednictvím vad našeho charakteru se snaží získat nadvládu nad celým člověkem. Ví, že pokud tyto chyby pěstujeme, dosáhne úspěchu.

Avšak nikdo nemusí být přemožen. Každý člověk, který opravdově touží po pomoci, ji dostane. Boží andělé, které viděl Jákob ve snu vystupovat a sestupovat po žebříku, pomohou každému, kdo se chce dostat do nebe.